Hlas synů Izacharových

V předchozích článcích v sérii o Českém ekumenickém překladu jsme se mj. zabývali tím, jak se liberální nebo neoortodoxní smýšlení jeho překladatelů promítlo do jejich úvodů ke knihám a poznámkách pod čarou. Jakkoliv nebezpečí z nich plynoucí – zejména pro mladé křesťany – nelze ani v nejmenším podcenit, jak jsme již zdůrazňovali, přeci jen by se někdo mohl pokoušet obhajovat své užívání ČEP s tím, že si dává velký pozor,…

V předchozím článku zabývajícím se Českým ekumenickým překladem jsme se zabývali tím, jak se nevěrecká liberální teologie překladatelů promítla do jimi sepsaných úvodů k biblickým knihám. Skrze ně si ti muži slibovali, že pomohou čtenářům porozumět významu text Písma, ve skutečnosti však mnohé svedli na scestí a zaseli do jejich myslí mnohé pochyby, čímž jim nesmírně duchovně uškodili, ne-li rovnou přivedli ke ztroskotání ve víře. Na rozdíl od moderních falešně…

Před nějakou dobou jsme si poukázali, jak problematické teologické pohledy na Písmo samotné i na jiné otázky víry měli překladatelé ekumenického překladu. Někdo by tento aspekt odsunul stranou jakou nepříliš podstatný, protože přeci všichni překladatelé se musí držet originálního textu, a proto tolik nezáleží, jak kdo z nich smýšlí, protože z podstaty věci musí být výsledek vždy hodně podobný, lišící se v nepodstatných detailech. Z části je to pravda, protože…

Na otázku, který jednotlivec nejvíce ovlivnil angličtinu, by většina lidí odpověděla, že William Shakespeare. Odpověď to není vůbec špatná, protože Shakespeare byl vpravdě mistrem svého jazyka a počátky moderní angličtiny se skutečně kladou do jeho období. Slavný básník a dramatik má však v této věci zdatnou konkurenci v muži o několik generací starším – Williamu Tyndalovi (1494-1536). Co se týče rozsahem díla, Tyndale se s Shakespearem srovnávat nemůže, ale pokud…

Největším pokladem, který stará Jednota bratrská zanechala našemu národu, je bezesporu její věrný a požehnaný překlad Písma svatého, Bible kralická. To vnímal i její poslední biskup, Jan Amos Komenský, který ve svém Kšaftu předložil Boží Slovo v rodném jazyce jako zvláštní dědictví: „Odkazuji tobě za dědictví Knihu Boží, Biblí svatou, kterouž synové moji z původních jazyků (kterýmiž je Bůh psáti byl poručil) do češtiny s pilností velikou (do patnácte let…

Erasmus Rotterdamský byl zvláštní postavou historie reformace. I když ho v žádném případě nemůžeme nazvat reformátorem, přesto v jistém smyslu stál rozkročen mezi Římem a nově vzniklým protestantským hnutím. To neznamená, že by jej podporoval – byť v něčem k němu choval sympatie, neboť měl své výhrady i vůči papežství. Luther s ním však přesto vedl ostré polemiky, napsal proti němu i knihu O nesvobodné vůli a měl pro něj…

Pán Ježíš jasně řekl, že nepřišel rušiti zákona aneb proroků, ale naplniti. Tím potvrdil jeho neměnnost a nepohnutelnost – vírou ostatně zákon nerušíme, ale tvrdíme, potvrzujeme (viz Řím. 3:31). V tomto kontextu také Spasitel potvrdil důležitost každého slovíčka, ba každého písmene v Božím vdechnutém Slově: „Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jeden puňktík nepomine z zákona, až se všecky věci stanou.“ A podobně jindy…

Věštce Baláma Písmo a zejména Nový zákon předkládá coby velmi negativní příklad, ze kterého si mají všichni vzít veliké varování. Petr, Juda i Jan ve Zjevení jej podávají jako jakýsi typ falešného proroka, v jehož šlépějích kráčejí i jiní falešní proroci po něm, zejména ti, kteří vše činí pro mrzký zisk. A nelze se tomu divit; na Balámovi jen těžko nacházíme něco dobrého. Přes Boží prvotní zákaz se snažil dosáhnout…

Jakožto Češi rádi vzpomínáme na Božího muže Jana Husa, kterému bylo z milosti Boží dáno prohlédnout aspoň některé bludy Říma a postavit se za pravdu Boží až ke smrti. Vskutku, jak příhodně se na něj trefuje verš ze Zjevení 12:9 o těch, kteří zvítězili skrze krev Beránka, a skrze slovo svědectví svého, a nemilovali duší svých až do smrti! Když myslíme na tohoto našeho vzácného předka u víře, neměli bychom…