Hlas synů Izacharových

„I řekl ke mně Hospodin: Synu člověčí, přilož srdce své, a viz očima svýma, i ušima svýma slyš, cožkoli já mluvím tobě o všech ustanoveních domu Hospodinova, i o všech zákonech jeho. Přilož, pravím, srdce své k vcházení [do] domu, [i] ke všemu vycházení [z] svatyně,“ (Ezechiel 44:5). Poslední kapitoly knihy proroka Ezechiele s jeho popisem tzv. Ezechielova chrámu obecně komentátoři považují za jednu z nejobtížnějších částí Písma. Není pochyb,…

Už jen z četnosti a nekompromisnosti slov, jimiž Bible odsuzuje pokrytectví, můžeme vidět, jak důležitá je před Hospodinem opačná ctnost, totiž upřímnost. Jelikož na ni dává Boží Slovo takový důraz, někteří z ní činí ultimátní trumf proti jakékoliv kritice adaptace světských vzorů do církve. Pánu Bohu přeci záleží hlavně na upřímnosti, a proto nemá význam, jestli ve sborech hrajeme při Jeho uctívání třeba rockovou hudbu. Tento protiargument má dvě slabiny,…

Apoštol Pavel zdůrazňuje nezbytnost mrtvení svých přirozených hříšných sklonů velmi jasnými a důraznými slovy, jejichž váhu nelze nijak zamluvit nebo odvysvětlit: „Nebo budete-li podlé těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete“ (Řím. 8:13). Podobných veršů bychom nalezli v epištolách i jinde mnoho. Jde o podstatnou součást zapírání sama sebe, ke kterému vyzývá sám Spasitel (Mt. 16:24). Je smutnou skutečností, jak málo na tyto výzvy v praxi…

„I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu. Protož Syn člověka jest pánem také i soboty“ (Mk. 2:27-28). Současná církev čtvrté přikázání odvrhla coby údajně nerelevantní, čistě židovské ceremoniální ustanovení. V rozporu s tím Spasitel samotný potvrdil, že jde o něco, co Pán Bůh učinil pro člověka jako takového a k jeho užitku. Cokoliv, co Hospodin připravil k našemu dobru, nemůžeme bezpečně ignorovat, jinak pohrdáme…

„Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají.“ (1. Tesalonicenským 4:13) Pán Bůh nám ve svém Slovu častokrát říká, že chce, aby Jeho věrný lid žil radostným životem. Pavel vyzýval v listu Filipenským k radosti opakovaně: „Dále pak, bratří moji, radujte se v Pánu. Jednostejných vám věcí psáti mně se jistě nestýště, vám pak [to] bezpečné jest“ (Fil. 3:1). I…

„Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?“ (Římanům 8:32) 8. kapitola Římanům je vyvrcholením doktrinální části epištoly. Apoštol Pavel od úvodních pozdravů a vysvětlení motivů k psaní dopisu pokračuje vysvětlením evangelia, počinaje od lidské hříšnosti, z níž dovozuje, že nejsme spaseni skutky zákona, ale vírou, pokračuje velikým tématem jednoty věřících s Kristem až do…

„Kterýžto obrátiv se, a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.“ (Marek 8:33) Od prvních až do posledních stránek Bible jsou křesťané varování o existence velikého Nepřítele svých duší, který jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral (1. Pt. 5:8). On byl tím vrahem od počátku, který svou lží zahubil naše první rodiče a všechny jejich potomky…

O prázdninách v našem malém sborečku bratr kazatel Miloš Šolc III. kázal sérii kázání na známé verše ze 7. kapitoly Matouše o těsné bráně a úzké cestě. Vycházel přitom zejména z výkladů významného anglického evangelikálního kazatele 20. století Martyna Llyoda-Jonese (1899-1981) na celé Kázání na hoře. Jeho kniha sama vznikla na základě výkladů, které v průběhu času předkládal svému sboru ve Westminster Chapel blízko Buckinghamského paláce. Tento Boží muž byl…

“My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jako v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.“ (2. Korintským 3:18) Ačkoliv apoštol Pavel křesťany v Korintu mnoho miloval – nakonec mezi nimi strávil minimálně dva roky služby – měl s nimi zároveň mnoho trápení. V prvním listu musel řešit mnohé vnitřní problémy sboru, včetně neřešeného vážného hříchu a mnohého nepořádku při bohoslužbách; v…

“Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s vážností a uctivostí. Neboť Bůh náš jest oheň spalující“ (Žd. 12:28-29) Nelze říci, že by se v církvích, které aspoň vyznávají, že chtějí stát na Bibli, vůbec nemluvilo o bázni Boží a úctě vůči Hospodinu. Jelikož se o ní v Písmu mnoho píše, nemůže to být téma, které by šlo zcela pominout, i když doba je tak zlá,…