Vláda zbožného krále Davida je v Písmu popisována jako doba velkého rozkvětu a požehnání jak království, tak náboženství. I když samozřejmě zdaleka ne všechno bylo ideální a bezproblémové, Hospodin se k věrnosti svého služebníka přiznával. Už na počátku Davidovy vlády v Hebronu můžeme číst, jak se k němu přidal výkvět Izraelského národa, aby mu pomohl utvrdit království. Zde můžeme také číst o synech Izacharových: „Tento pak jest počet vývod způsobných k boji, kteříž přišli k Davidovi do Hebronu, aby obrátili království Saulovo k němu podlé slova Hospodinova (…) Z synů také Izacharových, znajících a rozumějících časům, tak že věděli, co by měl činiti lid Izraelský, knížat jejich dvě stě, a všickni bratří jejich činili podlé rčení jejich.“ (1. Par. 12:23.32)

U synů Izacharových šlo o něco víc, než jen že dobře znali Písmo svaté a všeobecné normy a požadavky Boží, i když to byl samozřejmě nezbytný předpoklad a nezbytnost znalosti Božího slova nelze opomíjet. To však znali dobře i levítové. Synové Izacharovi však dobře rozuměli aktuálním potřebám a nebezpečím své doby, dobře dovedli rozpoznat aktuální útoky Satana, kterými se snažil církev zničit v té době. Proto věděli, co je třeba činit nejen všeobecně, ale nač je třeba se zvlášť zaměřit teď. Čteme, že všickni bratři činili podlé rčení jejich. Jak šťastný a blahoslavený lid, který má takové syny Izacharovy a který činí podle jejich rad!

Bída dnešní církve zejména v českých zemích, ale i jinde je, že postrádá takové syny Izacharovy. Ano, v církvi možná nechyběli levítové, tedy v tomto kontextu křesťané oddaní a dobře znalí Písma svatého, jenž odmítli liberiální a neoortodoxní bludy. Už ale nedovedli rozpoznat, že to není jediné nebezpečí, které církvi hrozilo. V izolaci komunismu a rychlém otevření se po Sametové revoluci i jinak dobří muži přejali bez nějakého důkladného zkoumání spoustu škodlivých věcí – ekumenu, moderní verze Bible, psychologii, charismatismus, moderní existencionální „chvály“, nový evangelikalismus a podobně. Učinili tak, protože neznali a nerozuměli dobře svým časům a nedovedli rozpoznat za tím vším ďáblovy úklady. Málokdo před takovými věcmi varoval z jiné pozice než pouhého tradicionalismu.

Tento blog chce být z milosti Boží, jak je to jen možné, hlasem takových synů Izacharových zejména pro českou církev, poukazovat na kompromisy a odpadnutí dnešní doby a volat věrné zpět ke stezkám starým (Jr. 6:16), k neomylné pravdě Písma a ke spoléhání se na moc Ducha svatého a ne na lidské metody, které k růstu a vzdělání církve nemohou vést. Kéž by byl svatý Bůh v Pánu Ježíši Kristu milostiv a opět dal české církvi i tomu bídnému bezbožnému českému národu časy rozvlažení od tváři Páně. K tomu použij si, ó Pane, i tuto neužitečnou službu naší. Amen.