Hlas synů Izacharových

Jelikož v Bibli – zejména v Žalmích – nacházíme vícero výzev k hraní na určité hudební nástroje, moderní církev z toho automaticky vyvozuje, že může při svých bohoslužbách užívat cokoliv se jí zamane, a ani se nad tím hlouběji nezamýšlí. Z vystoupení chválící skupinky se postupem času stala centrální součást shromáždění; a jelikož ty svou inspiraci čerpají ze světských zdrojů, bohoslužby se čím dál více podobají popovému nebo dokonce rockovému…

Některé texty Slova Božího lze přirovnat k zakopaným pokladům nebo zasypaným studnám: nejprve se k nim musíme prokopat, abychom z nich vzali užitek. Při prvním čtení – a leckdy i mnohých dalších – nevíme, jak se v nich vyznat a co si myslet o některých zvláštních aspektech; tím spíše si budeme lámat hlavu, jaké si z toho vzít duchovní poučení. Za jednu z takových událostí můžeme směle označit líčení z…

Když někdo chce co nejlépe systematicky pochopit evangelium, totiž co pro nás Pán Ježíš Kristus učinil, z čeho, jak a k čemu nás vysvobodil, první knihou, ke které by se měl obrátit, by byla epištola Římanům, kde přesně takový logický, systematický výklad podává apoštol Pavel pod plnou inspirací Ducha Svatého. Její logika a systematičnost však neimplikuje, že se jedná o knihu jednoduchou, spíše naopak; ostatně se zabývá těmi nejvyššími tajemstvími…

Ač v Písmu svatém nacházíme mnoho specifických Božích jmen, dvě z nich jsou zcela zásadní. Jedno je obecné označení Boha, Elohím, což je plurál od slova El, bůh, které lze užít rovněž pro jakékoliv pohanské božstvo. El pochází z kořene, který v sobě zahrnuje aspekt síly, proto jej Kraličtí často vystihovali spojením Bůh silný. Množné číslo ve jméně Elohím je buď plurál majesticus, nebo poukazuje na Boží Trojici. Druhé nejvýznačnější…

„Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?“ (Římanům 8:32) 8. kapitola Římanům je vyvrcholením doktrinální části epištoly. Apoštol Pavel od úvodních pozdravů a vysvětlení motivů k psaní dopisu pokračuje vysvětlením evangelia, počinaje od lidské hříšnosti, z níž dovozuje, že nejsme spaseni skutky zákona, ale vírou, pokračuje velikým tématem jednoty věřících s Kristem až do…

Použije-li dnes někdo pro potvrzení nějaké myšlenky jako důkazního textu verše ze Starého zákona, může jako protiargument namnoze slyšet námitku, že se jedná o Starý Zákon, křesťané žijí pod milostí a ne pod Zákonem, a tak se ten či onen verš dnes již nedá takto brát a použít. Obzvlášť to platí, jedná-li se zrovna o některý verš z těch částí knih Mojžíšových, které neobsahují zrovna historii a popis událostí, ať…

Ačkoliv nikdo v církvi asi nepopře, že v Bibli se o poslušnosti mluví mnoho, moderní církev na tyto výzvy dbá v praxi dost málo. V konzervativnějších sborech se o ní aspoň občas káže, ale lze pochybovat, že by to mělo výrazný efekt v životě většiny věřících; kdyby ano, sbory by vypadaly jinak. Omezenému účinku nadto silně napomáhá tendence vystupovat proti konkrétním výzvám k poslušnosti konkrétních přikázání z pozice boje proti…

Čeští protestanté se vždycky rádi obraceli pohledem zpět ke staré, předbělohorské Jednotě bratrské coby pomyslnému vrcholu nebo vzoru, z nějž by čerpali inspiraci a povzbuzení. Chtěli na ni navazovat a doufali, že i jim dá Hospodin stejné požehnání a bude mezi nimi působit stejně mocně, jako činil dříve. Komenský byl velikán ve všech ohledech, a to nebyl zdaleka jediný vzácný muž Boží mezi Bratřími. Toto hledění zpět s nadějí, že…

Každý křesťan má usilovat, aby se více a více podobal svému Spasiteli, který jej vykoupil z jeho hříchů. Obecně tuto povinnost lze shrnout jako růst ve svatosti, a konkrétně tím většinou myslíme rozvíjení se v charakterových vlastnostech jako laskavost, trpělivost, zdrženlivost, tichost, sebeovládání a podobně, ve všem, co nám není přirozené. V úsilí o svatost se máme jistě více soustředit na její pozitivní aspekty, totiž ty, které spočívají v aktivním…

„Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.“ (Přísloví 22:28). V dnešní době máme hranice pozemků zaneseny do katastru nemovitostí a můžeme si je ověřit z katastrálních map, ale po značnou část historie lidé k dispozici takový nástroj neměli, nebo jen v omezené podobě (pozemkové knihy, zemské desky). V praxi proto k vymezení hranic – vedle plotů, které se ovšem zaváděly jen postupně – sloužily mezníky, obvykle opracované kameny, podle jejichž…